Životní prostředí v Evropě v roce 2015: budoucí prosperita závisí na smělejších krocích v oblasti politik, znalostí, investic a inovací

Zde je uvedeno několik klíčových sdělení z dnes zveřejněného hodnocení „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“ (dále jen „SOER 2015“), prováděného každých pět let Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA). SOER 2015 představuje komplexní hodnocení životního prostředí v Evropě. Obsahuje také hodnocení a data na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni i srovnání jednotlivých zemí.

Politiky EU přinesly významná pozitiva

Dnes si Evropané užívají čistšího ovzduší a vody, na skládkách končí méně odpadu a recykluje se více surovin. K dosažení cíle „spokojeného života v mezích naší planety“ do roku 2050, stanoveného v 7. akčním programu pro životní prostředí, má však Evropa ještě daleko. Ačkoliv využíváme přírodní zdroje efektivněji než dříve, stále degradujeme základnu zdrojů, o kterou se v Evropě i ve světě opíráme. Problémy, jako je úbytek biologické rozmanitosti a změna klimatu, zůstávají i nadále významnými hrozbami.

Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EEA, řekl: „Z naší analýzy vyplývá, že evropské politiky si v průběhu let úspěšně poradily s mnoha problémy v oblasti životního prostředí. Vyplývá z ní však také, že nadále poškozujeme přírodní systémy, které udržují naši prosperitu. I když život v mezích naší planety je velice náročný úkol, přináší jeho splnění obrovské výhody. Budeme-li plně využívat kapacitu Evropy pro inovace, mohli bychom se stát opravdu udržitelnými, budeme moci překračovat dnes známé hranice vědy a technologií a vytvářet nová odvětví a zdravější společnost.“

S ohledem na dosažení vizí Evropy pro rok 2050 hodnocení SOER 2015 vyzdvihuje potřebu ambicióznějších politik. Zdůrazňuje také potřebu nových přístupů, které reagují na systémovou povahu mnoha problémů v oblasti životního prostředí. Například vnější faktory, včetně globálních megatrendů, mohou potlačovat konkrétní politiky a regionální iniciativy v oblasti životního prostředí. Kromě toho mnoho problémů v oblasti životního prostředí úzce souvisí se systémy výroby a spotřeby, které podporují řadu pracovních míst a další možnosti obživy, kdy změny těchto systémů představují různé náklady a přínosy. Vyšší efektivitu navíc často potlačí vyšší spotřeba.

Zpráva dochází k závěru, že ačkoliv bude nezbytné provádění stávajících politik v plném rozsahu, současné politiky v oblasti životního prostředí, ani růst efektivnosti z důvodu technologického vývoje, nebudou k dosažení vize Evropy pro rok 2050 dostačující.

Nutnost transformovat klíčové systémy

Řešení složitých problémů, se kterými se Evropa potýká, bude vyžadovat ambicióznější politiky spolu s lepšími znalostmi a inteligentnějšími investicemi, zaměřenými na zásadní transformaci klíčových systémů, jako jsou potravinářství, energetika, bydlení, doprava, finance, zdravotnictví a vzdělávání.  Bude vyžadovat strategie a přístupy zaměřené na zmírnění zátěží, předcházení potenciálním škodám, obnovu ekosystémů, nápravu sociálně-ekonomické nespravedlnosti a přizpůsobení celosvětovým trendům, jako je změna klimatu a úbytek zdrojů.

Dr. Bruyninckx pokračoval: „Máme 35 let na to, abychom zajistili, že do roku 2050 budeme žít na udržitelné planetě. Může se to zdát jako vzdálená budoucnost, ale abychom dosáhli svého cíle, musíme jednat nyní. Naše opatření a investice musí být ještě ambicióznější a koherentnější. Mnohá z rozhodnutí, která učiníme dnes, určí, jak budeme žít v roce 2050.“

Životní prostředí v Evropě v publikaci SOER 2015: vybrané skutečnosti a trendy

Přírodní bohatství

• Politiky EU snížily znečištění a výrazně zlepšily kvalitu ovzduší a vody v Evropě. Pokračující degradace ekosystémů však ohrožuje hospodářskou produkci a kvalitu života v Evropě.
• Nadále dochází k úbytku biologické rozmanitosti. 60 % hodnocených chráněných druhů a 77 % hodnocených stanovišť se z hlediska ochrany nachází v nepříznivém stavu. Evropa tak nesměřuje ke splnění svého cíle týkajícího se zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020.
• V posledních letech se zlepšila kvalita sladké vody, avšak asi polovina sladkovodních útvarů v Evropě v roce 2015 pravděpodobně nebude „v dobrém ekologickém stavu“.
• Velké znepokojení vzbuzuje biologická rozmanitost mořských a pobřežních oblastí. K tlakům, které jsou na ni vyvíjeny, patří poškozování mořského dna, znečištění, invazivní nepůvodní druhy a acidifikace. Klesl nadměrný odlov v Atlantiku a Baltu, ale Středozemí ukazuje méně příznivý obrázek, neboť v roce 2014 došlo k nadměrnému odlovu u 91 % hodnocených populací.
• V roce 2012 bylo v ekologickém zemědělství v Evropě využíváno méně než 6 % zemědělských ploch, přičemž mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly.
• V dlouhodobém výhledu se očekává, že dopady změny klimatu budou sílit a hlavní příčiny snižující se biologické rozmanitosti budou přetrvávat.

Efektivita zdrojů

• V roce 2007 domácí spotřeba zdrojů činila 16,7 tuny na osobu a v roce 2012 poklesla na 13,7 tuny na osobu, částečně v důsledku propadu v odvětví stavebnictví v některých zemích.
• V posledních letech se zlepšilo nakládání s odpady a byl zaznamenán pokles v celkové produkci odpadu i množství odpadu, který končí na skládkách. V letech 2004 až 2012 se v 21 zemích zvýšila míra recyklace a v 27 z 31 zemí (pro které jsou dostupná data) klesla míra skládkování. Země EHP dosáhly v roce 2012 průměrné míry recyklace 29 % v porovnání s 22 % v roce 2004.
• Emise skleníkových plynů se od roku 1990, i přes 45% nárůst hospodářské produkce, snížily o 19 %. Využívání fosilních paliv pokleslo, stejně jako emise některých znečišťujících látek z dopravy a průmyslu.
• Finanční krize v roce 2008 a následné hospodářské problémy přispěly také ke snížení určitých druhů zátěží životního prostředí. Až budoucnost ukáže, zda budou tato zlepšení udržitelná.
• Aktuálně dohodnuté politiky nestačí k tomu, aby Evropa dosáhla svých dlouhodobých cílů v oblasti životního prostředí, jako je snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 %.

Zdraví a kvalita života

• Politiky v oblasti životního prostředí přinesly zlepšení kvality pitné vody a koupacích vod a snížení jejich znečištění hlavními nebezpečnými látkami.
• Znečištění ovzduší a hluk mají nadále vážné dopady na lidské zdraví v městských oblastech. V roce 2011 bylo v EU okolo 430 000 předčasných úmrtí přisuzováno emisím jemných částic. Vystavení hlukové zátěži přispívá každoročně nejméně k 10 000 případů předčasných úmrtí z důvodu srdečních chorob.
• Rostoucí využívání chemických látek, zejména ve spotřebním zboží, souvisí s  nárůstem endokrinních onemocnění a poruch u lidí.
• Předpokládá se, že zlepšování kvality ovzduší nebude dostatečné k tomu, aby zabránilo pokračujícímu poškozování lidského zdraví, a zároveň je pravděpodobné, že dopady způsobené změnou klimatu se zhorší.
• Odvětví ekoprůmyslu vzrostlo v letech 2000 až 2011 o více než 50 % a je jedním z mála odvětví, kterému se od finanční krize v roce 2008 daří jak z hlediska příjmů, tak pracovních míst.

Poznámky pro redaktory

O agentuře EEA

Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) je jednou z agentur Evropské unie. Jejím úkolem je podporovat udržitelný rozvoj a napomáhat dosažení významného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě tím, že bude poskytovat tvůrcům politik a veřejnosti včasné, cílené, relevantní a spolehlivé informace. Při její práci ji podporuje Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí, jejímiž členy je 39 evropských zemí.

O hodnocení SOER 2015

Hodnocení Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015 tvoří dvě zprávy a 87 tematických studií dostupnýchon-line. Ty zahrnují Souhrnnou zprávu a zprávu Hodnocení globálních megatrendů, které doplňuje 11 tematických studií globálních megatrendů, 25 evropských tematických studií, 9 tematických studií ke srovnání jednotlivých zemí, 39 tematických studií jednotlivých zemí (založených na vnitrostátních zprávách o stavu životního prostředí) a 3 tematické studie vybraných oblastí.

Hodnocení SOER 2015:

• poskytuje komplexní hodnocení stavu, trendů a vyhlídek evropského životního prostředí v globálním kontextu,
• ovlivní provádění politiky v oblasti evropského životního prostředí mezi lety 2015 a 2020,
• analyzuje možnosti úprav stávajících politik (a znalostí využívaných k formování těchto politik) za účelem dosažení vize Evropské unie pro rok 2050, týkající se spokojeného života v rámci možností naší planety,
• bylo zpracováno jako společný podnik v úzké spolupráci s Evropskou informační a pozorovací sítí pro životní prostředí a s útvary Evropské komise; v rámci procesu vzájemného hodnocení se na této zprávě podílela také řada mezinárodních organizací.
• www.eea.europa.eu/soer

Kontaktní informace

Pro dotazy sdělovacích prostředků: