Elektromobily: inteligentní volba pro životní prostředí

Agentura EEA nedávno zveřejnila novou Zprávu o vlivu dopravy na životní prostředí  z pravidelné edice zpráv zaměřených na environmentální aspekty dopravy (TERM). Jejím hlavním závěrem je, že pokud jde o změnu klimatu a kvalitu ovzduší, elektromobily jsou jednoznačně výhodnější než automobily s benzinovým nebo naftovým motorem. Na rozdíl od veřejnosti, u které panují určité pochybnosti a nejistota ohledně přínosů elektrických automobilů pro životní prostředí, má vědecká obec v této otázce stále více jasno. I se stávající skladbou zdrojů elektrické energie v Evropě, která stále zahrnuje významnou část elektřiny pocházející z uhlí, elektromobily mají zjevné přínosy. Význam těchto přínosů dále poroste s tím, jak bude v Evropě sílit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Toto je také jedna z prvních zpráv, která do diskuse o elektromobilech vnáší hledisko oběhového hospodářství a věnuje velkou pozornost jejich opětovnému použití, opětovnému zpracování a recyklaci. Na dopady životního cyklu elektromobilů se zaměřilo již mnoho vědeckých studií. Evropská agentura pro životní prostředí tyto znalosti shromáždila a zpřístupnila je širší veřejnosti. Abychom minimalizovali dopad výroby elektromobilů a jejich součástí na životní prostředí, musíme dosáhnout zlepšení v oblasti jejich opětovného využití a recyklace. U elektromobilů je obzvláště důležitý konec jejich životního cyklu. Obsahují velké množství kovů a dalších kritických surovin, které mohou při zpracování spotřebovávat velké množství energie a při jejichž výrobě se někdy používají toxické látky. Takže pokud je dokážeme ze stávajících automobilů získat zpět a znovu je použít, jedná se o obrovský přínos. Pokud můžeme vzít celou součástku, jako je baterie, a znovu ji použít, může to podstatně snížit celkový dopad na životní prostředí.

Ve zprávě uvádíme několik důležitých poznatků. Za prvé musíme zajistit, aby dodávky elektrické energie využívané pro výrobu a provoz elektromobilů pocházely z obnovitelných zdrojů. Naše zpráva ukazuje, že toto je opravdu nejvýznamnější faktor ovlivňující jejich dopad na životní prostředí a zdraví. Za druhé musí tyto automobily něco vydržet. Je zcela zásadní zvýšit počet najetých kilometrů u každého vyrobeného elektrického vozidla. Pokud elektromobily ujedou jen 70 000 kilometrů  a poté jsou vyřazeny z provozu, pak jejich celkový dopad na životní prostředí vzhledem k tomu, že při jejich výrobě bylo spotřebováno hodně energie, nevypadá ve srovnání s konvenčními osobními automobily nijak skvěle. Když s nimi ale ujedete 150 000 km a více, srovnání vychází výrazně ve prospěch elektromobilů. V neposlední řadě je třeba, abychom při vyřazení elektrického vozidla z provozu byli schopni v co největší míře znovu využít materiálů, z nichž bylo vyrobeno.

Je velmi důležité uvést, že žádný automobil nebude nikdy stoprocentně čistý. Nástup elektromobilů to nezmění. My tvrdíme, že pokud opravdu potřebujete automobil, elektromobil je pro životní prostředí lepší volba. Využívání veřejné dopravy nebo jednoduše chůze či jízda na kole do práce však bude pro životní prostředí vždy mnohem lepší. Automobil je pořád automobil; nahrazení jednoho typu jiným typem navíc neřeší dopravní problémy, jako je přetížení dopravy.

Elektromotory jsou účinnější než spalovací motory, takže k pohonu vozidla se využije větší část z energie, která je v baterii. Zejména při provozu ve městech elektrická vozidla tolik neplýtvají energií. Navíc u nich neexistují žádné výfukové emise látek znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy dusíku a pevné částice. Stále tu ale jsou částice z brzdění a z opotřebování pneumatik, celkově je jich však méně než u automobilu na benzinový nebo naftový pohon. Elektrická vozidla také mohou snížit hlučnost; zejména při nižších rychlostech jsou méně hlučná než konvenční vozidla.

Z hlediska zdraví je hlavní přínos spojen s kvalitou ovzduší. Nevyhneme se určitému znečištění ovzduší plynoucímu z elektřiny, která elektromobily pohání, ale ta obvykle pochází z elektráren, které mohou mít lepší kontrolu znečištění, než jakou bychom mohli zajistit u konvenčního auta, a obvykle se nacházejí daleko od hustě obydlených oblastí.

Mnoho evropských zemí jejich používání dosti aktivně podporuje, zejména Norsko, které naplňuje ambiciózní strategie s cílem dosáhnout vyššího podílu elektromobilů a také kvalitní dobíjecí infrastruktury. Poměrně hodně je v této oblasti aktivní i Nizozemsko a dále pak Spojené království a Francie. Evropská unie patří společně se Spojenými státy a Čínou v celosvětovém měřítku mezi velké hráče. Všichni intenzivně investují do elektrické mobility.

Mnoho spotřebitelů má obavy, zda je na dálnicích či parkovištích dostatek dobíjecích stanic, a ohledně zatížení rozvodných sítí a nákladů na elektřinu. V současné době po silnicích jezdí jen velmi málo elektromobilů. V některých městech je jich více než v jiných, víme však, že z celkového počtu nových prodaných vozidel v Evropě v loňském roce bylo přibližně 1,5 % elektromobilů (bateriové elektromobily a plug-in hybridy). Infrastruktura se tedy musí rozvíjet, protože elektromobilů na našich silnicích neustále přibývá. V některých větších městech je infrastruktura již dobrá a počet veřejně přístupných dobíjecích stanic v posledních letech rapidně roste.

Ano, váš účet za elektřinu bude vyšší, ale provoz elektromobilu vás bude stát méně než provoz běžného automobilu na benzin nebo naftu. To v průběhu času pomůže vykompenzovat vysokou pořizovací cenu elektromobilů.

Na dopady na naše elektrické rozvodné sítě se zaměřila zpráva agentury EEA z roku 2016 s názvem „Elektrická vozidla a energetický sektor – dopady na budoucí emise v Evropě“. Pokud by v roce 2050 bylo 80 % všech automobilů na elektřinu, spotřeba elektrické energie v EU by se pravděpodobně zvýšila přibližně o 10 %. Největší část poptávky po elektřině by stále pocházela z průmyslu a z domácností. S přibývajícím počtem elektrických vozidel na našich silnicích bude vedle infrastruktury pro dobíjení třeba rozvíjet i rozvodnou síť. Je to výzva, ale EU to samé už dělá v rámci integrace obnovitelných zdrojů energie do sítě.

EU jako celek směřovala v posledním desetiletí do příslušného výzkumu miliardy eur a usiluje o rychlé rozšíření infrastruktury pro dobíjení. Intenzivně také investuje do rozvoje a propagace infrastruktury pro alternativní paliva, která zahrnuje dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, a to zejména na hlavních evropských tranzitních koridorech.

EU rovněž usiluje o rozvoj výroby baterií v Evropě, protože v současné době se baterie do elektromobilů vyrábí hlavně v Japonsku, Číně a Jižní Koreji. A v neposlední řadě EU vytváří společná pravidla a normy pro elektrická vozidla a dobíjecí infrastrukturu, aby bylo možné se po Evropě svobodně pohybovat.

Andreas Unterstaller