Dopady znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí jsou v Evropě i nadále významné

Navzdory problémům, které při snižování naší expozice látkám znečišťujícím ovzduší vznikají, údaje potvrzují trend, že se zmírňuje odhadovaný dopad dlouhodobé expozice třem klíčovým látkám znečišťujícím ovzduší (jemným částicím, oxidu dusičitému a ozonu) na zdraví, což vyplývá z informačního sdělení agentury EEA „Poškození lidského zdraví v důsledku znečištění ovzduší v Evropě: zdravotní zátěž v roce 2024“.

Mezi lety 2005 a 2022 klesl počet úmrtí v EU způsobených jemnými částicemi (PM_2.5)o 45 %, což znamená, že jsme na dobré cestě k dosažení cíle snížení o 55 % stanoveného v akčním plánu EU pro nulové znečištění do roku 2030.

Skutečnost, že od dnešního dne platí v EU přísnější pravidla pro kvalitu ovzduší je dobrou zprávou pro všechny občany, nicméně špatná kvalita ovzduší má i nadále negativní dopady na příliš mnoho lidí v Evropě, zejména ve městech, což má za následek onemocnění a předčasná úmrtí, kterým lze do značné míry předejít snížením množství těchto znečišťujících látek v životním prostředí. Znečištění ovzduší má také širší negativní dopady, které poškozují zdraví našich ekosystémů, a proto je velmi důležité zdvojnásobit naše úsilí o čistotu ovzduší.

Leena Ylä-Mononen
Výkonná ředitelka agentury EEA

Zavedení nových pravidel EU pro kvalitu ovzduší

Revidovaná směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, která dnes vstoupila v platnost, přibližuje mezní hodnoty kvality ovzduší v EU normám WHO a podporuje další snižování dopadů znečištění ovzduší na zdraví v nadcházejících letech. Znečištění ovzduší je i tak pro Evropany stále nejvýznamnějším zdravotním rizikem souvisejícím s životním prostředím (poté následují další faktory, jako je expozice hluku, chemickým látkám a rostoucí dopady na zdraví spojené s vlnami veder souvisejícími se změnou klimatu), které způsobuje chronická onemocnění a úmrtí, zejména ve městech a městských oblastech.

Podle nejnovějších odhadů agentury EEA bylo možné nejméně 239 000 úmrtí v EU v roce 2022 přičíst expozici znečištění jemnými částicemi (PM_2,5) přesahující doporučenou koncentraci 5 µg/m³ podle WHO. Expozici znečištění ozonem (O₃) lze přičíst 70 000 úmrtí a expozici znečištění oxidem dusičitým (NO₂) lze přičíst 48 000 úmrtí.

Těmto úmrtím se dalo předejít, pokud by v roce 2022 byly splněny doporučené hodnoty WHO. Klíčové informace pro jednotlivé země, včetně informací o dopadech na zdraví a ekosystémy na vnitrostátní úrovni, jsou uvedeny v samostatné příloze této tiskové zprávy.

Kromě předčasných úmrtí jsou významné i dopady života s onemocněními souvisejícími se znečištěným ovzduším. Podle informačního sdělení agentury EEA je zásadní, aby byly tyto dopady zohledněny při posuzování celkové zdravotní zátěže způsobené znečištěním ovzduší, jakož i přínosů, které by čistší ovzduší v Evropě přineslo.

Dopad znečištění ovzduší na přírodu

Znečištění ovzduší má také negativní dopad na naši přírodu. Expozicí vegetace klíčovým látkám znečišťujícím ovzduší a tím, jak se tato expozice projevuje na výnosu plodin a hospodářských ztrátách, se zabývá samostatné informační sdělení agentury EEA „Dopady znečištění ovzduší na ekosystémy v Evropě“.

Agentura EEA ve svém informační sdělení zjistila, že dusík v ovzduší, který se usazuje v ekosystémech, zvyšuje zatížení živinami (eutrofizaci), což vede ke změnám ve struktuře a funkci ekosystémů (změny druhů rostlin, které mohou v dané oblasti růst). Pozoruhodné je, že 73 % ekosystémů v EU v roce 2022 přesáhlo úroveň kritického zatížení pro eutrofizaci.

Akční plán pro nulové znečištění zahrnuje cíl snížit do roku 2030 plochu ekosystémů, kde usazování dusíku překračuje úroveň kritického zatížení, o 25 % ve srovnání s úrovní v roce 2005. V současné době je nepravděpodobné, že by tento cíl byl splněn, protože mezi lety 2005 a 2022 tato plocha klesla o 13 %. 

Přibližně třetina evropské zemědělské půdy byla také vystavena koncentracím přízemního ozonu, které přesahovaly prahovou hodnotu stanovenou předpisy EU pro ochranu vegetace. Tato expozice měla za následek škody na zemědělských plodinách, snížení výnosů a hospodářské ztráty v odhadované výši nejméně 2 miliardy EUR. Ozon poškozuje lesy a rostliny tím, že snižuje rychlost růstu, snižuje výnosy a poškozuje biologickou rozmanitost. V roce 2022 překročilo 62 % celkové rozlohy lesů ve 32 členských zemích agentury EEA kritické hodnoty stanovené pro ochranu lesů před ozonem. Problém acidifikace řeší do velké míry významné snížení emisí oxidu siřičitého (SO₂), k němuž došlo v posledních desetiletích.

Poznámka pro redaktory

Informační sdělení agentury EEA: „Poškození lidského zdraví v důsledku znečištění ovzduší v Evropě: zdravotní zátěž v roce 2024“ a „Dopady znečištění ovzduší na ekosystémy v Evropě“ jsou součástí balíčku agentury EEA Kvalita ovzduší v Evropě v roce 2024.

Agentura EEA poskytuje odhady počtu úmrtí v důsledku znečištění ovzduší od roku 2014. Agentura EEA používá doporučení týkající se dopadů na zdraví uvedená v pokynech WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021. Stejně jako v předchozích letech by se dopady různých látek znečišťujících ovzduší na zdraví neměly sčítat, aby se zabránilo dvojímu započtení kvůli určitému překrývání dat. To platí jak pro úmrtnost, tak pro nemocnost.

Kromě těchto dvou informačních sdělení byly pro jednotlivé země zveřejněny také aktualizované informační listy o znečištění ovzduší. Tyto informační listy poskytují souhrn klíčových údajů týkajících se emisí látek znečišťujících ovzduší a kvality ovzduší, včetně časových trendů znečištění a zdravotních dopadů souvisejících s dopady znečištění v jednotlivých zemích.

Dnes, tedy dne 10. prosince 2024, vstupuje v platnost revidovaná směrnice o kvalitě ovzduší, směrnice (EU) 2024/2881, která byla přijata dne 23. října 2024. Směrnice zavádí nové normy kvality ovzduší, jichž má být dosaženo v roce 2030 a které jsou ve větším souladu s doporučeními WHO, a povinnost monitorovat další znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a amoniak.

Další informace o revidované směrnici naleznete ve zprávě a videu Evropské komise.